FOOD TOUR: Moje neoblíbenější procházka pro Praze

November 16, 2019

Snad bude ještě hezky, snad. Aspoň jeden víkend třeba? Ne? No, kdyby náhodou bylo, tak jsem se vám rozhodla sepsat tip na moji oblíbenou procházku po Praze, a.k.a. někdy je fajn být turistou ve svém vlastním městě. Ta procházka začíná v kavárně, takže doporučuji ji zahájit třeba pozdní snídaní nebo odpolední sváčou, ale kavárnu případně můžete určitě vynechat.

 

 

 

1. Kavárna, co hledá jméno

Stroupežnického 10, Praha-Smíchov

www.kavarnacohledajmeno.cz

Procházku začneme trochu netradičně v Kavárně, co hledá jméno. Je to hlavně proto, abychom se před tím velkým výkonem a výšlapem po vrcholech Bertramky posilnili a pak náhodou nezkolabovali (haha, to se ale klidně může stát). Kdo tuhle kavárnu neznáte (i když o tom silně pochybuju), doporučuju sem zajít hlavně když je pěkně a doufat, že budou mít volno na zahrádce, protože ten jejich kaštan je prostě EPIC. Hlavně potom v období babího léta, kdy vás nejeden kaštan trefí do hlavy. No, to by byl relativně rychlý konec procházky. Doporučuju sem ale vyrazit na snídaní o něco později, třeba až na 11, bývá tu totiž narváno a nedá se udělat rezervace. 

 

 

 

 

2. Kolonie Malvazinky

ulice Pravoúhlá a Malá Xaveriova

Až se posilníte, vyrazte doleva směrem k autobusovému nádraží Na Knížecí, kde nasednete na autobus č.137 a vyvezte se na zastávku Urbanova. Můžete si to dát klidně i pěšky, ale, no, s čtvrt kilem holadské omáčky v žaludku bych spíš doporučila ten autobus. Pak se dejte směrem z kopce dolů (víte, to je totiž důmyslně vymyšlený, pořád počítáme s tím nafouklým břichem plným holandaisy) parkem v ulici Xaveriova až na konec ulice. A tady začíná druhá zastávka - kolonie Malvazinky. To zní jako něco obrovskýho, ale opak je pravdou. Pokud jste někdy byli v Anglii a nejlépe u někoho doma v menším městě, učitě poznáte ty specifické drobné domečky. Já si je moc dobře pamatuju z jednoho jazykového pobytu, když mi bylo asi dvanáct. V té mé ložnici jsem už tehdy jako dvanácti letý dítě nemohla udělat krok. No a tady, uprostřed Prahy, najdete dvě ulice - Malá Xaveriova a Pravoúhlá, kde přesně takové malinkaté domečky stojí. Je to vrchol roztomilosti a taky si říkáte, jak se tam ty lidi proboha vejdou. 

 

 

 

 

 

3. Winterniztova vila

Na Cihlářce 10, Praha 5-Smíchov

www.loosovavila.cz

Z kolonie Malvazinky pokračujte dál z kopce dolů ulicí U Smíchovského hřbitova (zhruba v půlce se otočte a budete si připadat jako na konci světa, protože zbytek ulice se schová za horizontem) a směrem k Winternitzově vile se vám rozprostřou krásné výhedy na Prahu. Pro mě to byl úplný šok - Prahu z tohohle úhlu jsem ještě předtím nikdy neviděla. Na Winternitzovu vilu jsme mimochodem narazili úplně náhodou. Mě vždycky hrozně zajímala architektura a baví mě se jen tak procházet po městě, po různých čtvrtích a koukat na domy různých architektonických stylů. Dělám to tak nejen v Praze, ale je to podle mě i jeden z nejlepších způsobů, jak trošku lépe a neturisticky poznat město (samozřejmě je ale třeba si dobře vybrat čtvrť, v Bronxu bych se asi nešla procházet). Takhle procházka je na to jako dělaná - tolik prvorepublikových vil střídajících se s těmi moderními funkcionalistickými, výjimečné ale je, že do té Winternitzovy se můžete jít kouknout dovnitř a z jejího balkónu je další krásný výhled na Prahu.

 

 

 

4. Kinského zahrada a kostelík jak z Podkarpatské Rusi

vstup z ulice Holečkova nebo hlavní vstup z náměstí Kinských

Až si ji prohlédnete, pokračujte zase volně z kopce dolů. Trochu mrzuté je, že dřív se dalo sjet krásnou červenou lanovkou v NH Hotelu, kterou teď ale uzavřeli jen pro hotelové hosty. Škoda, ale ta procházka parkem dolů taky není špatná. Pak následuje trošku horší část téhle vycházky, kdy musíte projít přes Plzeňskou a potom rušnou ulicí Holečkova do Kinského zahrady. V době, kdy jsem tuhle procházku fotila, ale bylo v parku tolik lidí, kteří přinášeli svíčky za Karla Gotta, že jsme tam tentokrát ani nešli. Když se ale v parku vydáte dál do kopce narazíte na kostelík jak odněkud z Podkarpatské Rusi - ano, takovýhle kostelíky máme taky uprostřed Prahy. Divný. Prý se snad v neděli od 10h a v pondělí od 8h, kdy se konají bohoslužby, dá jít i podívat dovnitř. 

 

 

 

5. Artic Bakehouse

Újezd 11, Malá Strana, Praha

Už se blížíme téměř do cíle a čekají nás jen dvě gastrozastávky. První z nich je Artic Bakehouse. Ani nevíte, jak dlouho jsem chtěla zkusit jejich chleba, akorát se do těchto končin Prahy normálně moc nedostanu, takže když jsem to pekařství zahlédla, musela jsem si ho samozřejmě odnést. A ano, stojí to za ty prachy. 

 

 

6. Angelato

Újezd 24, Malá Strana, Praha

A když už jsme na Újezdě, musíme si přeci zajít do Angelata na zmrzlinu. To dá rozum. Navíc už nám určitě po tak dlouhé procházce vyhládlo, že? Telefon hlasí přes 10.000 kroků, tak proč se neodměnit. A kdybyste si náhodou připadali příliš provinile, vyběhněte si to jednou nahoru na Petřín a kalorie jsou ty tam. Tak jaká je ta vaše oblíbená příchuť? 

 

 

 

A jaká je ta vaše oblíbená procházka/výlet? Do komentářů mi napište svoje tipy na oblíbené výlety a procházky, ať už po Praze nebo mimo ni, ty se totiž vždycky hodí. 

 

 

Klára

 

 

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

MOJE ZDROJE: Podcast #19 - Moje ohlédnutí za rokem 2019

January 18, 2020

Pomazánka z červené řepy

January 15, 2020

1/15
Please reload

#TAGS
Please reload

© 2019 by Klára Hájková

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now